úterý 16. ledna 2018

Kilimy z Maimana a minirozhovor s Terezou Inkovou

To, že miluju orientální koberce, je myslím poměrně známá věc. Napsala jsem o nich už docela pěknou řádku článků a lze předpokládat, že v budoucnu ještě i napíšu. Proč? Protože jsou prostě boží děcka, fakt. Kvalitní vlněný koberec je naprosto fantastická investice po všech směrech - vydrží věky, je nadčasový, skvěle se udržuje, opticky i prakticky zatepluje prostor a v majitelích pravidelně navozuje velmi radostné pocity. To poslední sice soudím hlavně podle sebe, ale to se taky počitá, no ne?

Sama vlastním origo orientální koberce tři. Dva s nízkým vlasem v obýváku a v kuchyni a nově díky Tereze Inkové z Maimana i jeden krásný kilim v chodbě, o kterém ještě určitě uslyšíte. Terezu jsem před Vánoci navštívila v jejím pražském showroomu, kde jsem kromě vůně vlny do nosa a koberce do tašky nasála i poměrně hodně zajímavých informací. Věděli jste třeba, že Afghánistán je poslední východní zemí, kde kilimy vyrábí výhradně ručně tamější ženy? Samozřejmě poté, co chlapi řádně opečují a oholí ovce. V jiných zemích mnohem více zdomácněla průmyslová výroba. Aha!
kilim Rangina
A co to vlastně ten kilim je?

pátek 5. ledna 2018

Report - jak jsem vedla workshop

Jak jste někteří možná zaregistrovali, poslední předvánoční víkend jsem se vydala do Prahy na workshop výroby lapačů snů. Na tom by nebylo nic moc extra zvláštního, protože na workshopy chodím furt (jsou totiž boží, vite?). Z normálu ovšem vybočila skutečnost, že tento workshop jsem vedla já. Cha!

O vlastním workshopu jsem si snila už nějakou dobu, když tu náhle mě jednoho dne oslovila Jana z letenského Pokoje č. 10, ve kterém se pořádají různé kurzy, hlavně šití. Zdálo se to tedy jako znamení z vesmíru a vůbec příležitost, kterou nemůžu odmítnou. I když jsme následně nemohli najít vhodný termín a jako jediný možný se ukázal ten nejblbější vůbec (tzn. přesně ten poslední víkend před Vánoci, díky čemuž jsem šila dárky 23. a cukroví dělala 29.), i když nezafungovala síla mé osobnosti (haha/smrkbrek) a pro nízkou účast se to málem celé zrušilo, nakonec jsem Janě a vesmíru ohromně vděčná, že mi tuhle příležitost seslaly. Bylo to pro mě rozhodně poučné a vlastně i dost zábavné. I když znova už bych leccos udělala jinak, podařilo se mi myslím to, o co tam šlo - naučit mé milé účastnice vyrobit lapač snů. A i když už nám všem na konci byla zima a měli jsme hlad, upřímně doufám, že si to užili všichni zúčastnění.

No a takhle nějak to tam vypadalo. Jak poznáte, že navzdory mírnému blekotání jste schopní předat alespoň nějaké relevantní informace? Tak, že vám kurzistka s prstem v nose napoprvý vyrobí toto:


Mně prosím tento typ výpletu zabral asi tak pět pokusů, než se povedl. A k tomu blekotání - na začátku jsem začala panikařit, že jsem si špatně poznačila potřebnou délku koženky na omotání. Všechny jsem mírně hystericky přesvědčila, že to určitě nevyjde a kruh budou muset omotávat znova, načež to pochopitelně vyšlo i s rezervou. To je tak, když nevěřím sama sobě.

pondělí 1. ledna 2018

Pour Féliciter 2018

Moji milí, hrozně moc děkuji za vaši přízeň v roce právě uplynulém a přeji vám báječný rok 2018! Ať je plný štěstí, lásky, kreativní energie no a samozřejmě krásného bydlení. La Petite Anne dnes slaví už páté narozeniny a já jsem neskonale vděčná té švýcarské čokoládě, která mně před lety vnukla myšlenku blog založit. DIY a interiérový design mě pořád děsně baví a stále mi dělá ohromnou radost sdílet (a snad i šířit) mé nadšení pro krásné věci. Takže díky všem, že sem chodíte, moje výplody čtete a necháváte mi krásný komentáře, který pravidelně zlepšujou můj den!
Tož tak a zítra do prvního pracovního dne ze dveří pravou nohou!
post signature

pátek 29. prosince 2017

Naše Vánoce 2017

Ačkoliv jsou Vánoce v čudu, stromek máme doma pořád všichni, cukroví taky ještě předpokládám nemáte snědené a všechno je furt v takovém odpočinkovém režimu. Takže i když je po svátcích, myslím, že pořád není pozdě na report o tom, jak to u nás doma na Vánoce vypadalo!

Letošní Vánoce byly opravdu moc krásné, i když společensky hodně náročné. Šití dvou dárkových pyžamových gatí a ubrusu v sobotu před dnem D se dohromady s dalšími úkony taky ukázalo jako extrémně blbej nápad - doteď mám v ledničce krém a těsto na nedodělané včelí úly, fail. Otázka za deset bludišťáků - mám je ještě udělat nebo to rovnou strčit do mrazáku na příští rok?

Letos jsme v našem obýváku zdobili stromeček už potřetí. Tedy lépe řečeno jsme zdobili obří velestrom, který je pro mého Jiřího asi otázka cti nebo nevím jak si to vysvětlit. Zároveň je stromek taky můj nejoblíbenější vánoční dárek, který od něj poslední tři roky dostávám - dokážu se zaseknou ve futrech a deset minut na něj jenom zírat s rohlikem na ksichtě (na stromek). Letos jsme s Jiřím poprvé společně večeřeli, jak jsem psala již v minulém článku, takže letošní výzdoba se týkala i naší kuchyně. Tož pojďte dál a vítejte!


neděle 10. prosince 2017

Adventní tabule vol. 2

Vánoce jsou už za rohem a já letos řeším zcela nový "problém". Vypadá to totiž, že poprvé nebudu na Štědrý večer večeřet s rodičema, ale doma s Jiřím. Kromě nutnosti uvařit mě tak čeká i prostírání vlastní tabule, z čehož jsem krapet nervózní, co vám budu vykládat! Ráda bych měla stůl v přírodních barvách, ale to je asi tak jediný, co momentálně vím. Pro sebe i pro vás jsem tedy dala dohromady malou inspiraci, jak by se letos dalo teoreticky prostřít.

O sváteční tabuli jsem poprvé psala už v roce 2013 a z původního článku přejímám jednu jedinou fotku. Jinak je to ale fakt dost vtipný - jestli se chcete zasmát Ance začátečníkovi a tomu, jak psala články před čtyřma rokama, mrkněte sem.

Jinak si nemůžu pomoct, ale nejkrásnější dekorace je jednoznačně voňavé jehličí.

1.
zdroj

čtvrtek 30. listopadu 2017

Adventní interiér z Dánska

Máme tu čtvrtek, venku je tma a mokro a všichni jsme unavení a těšíme se na víkend. Co vám budu namlouvat - na složitými elaboráty nemám energii a ani nevěřím tomu, že by měl teď někdo sílu je číst. Takže dneska jenom krátce, protože je poslední listopad a zítra začíná oficiální těšení se na Vánoce! (To "oficiální" usuzuji dle existence adventních kalendářů, který zítra začíná žhavit kde kdo, včetně mě)

Po dlouhé době jsem navštívila dánský web femina.dk, kde dle mého očekávání čekalo hned několik článků s vánočně vyzdobenými skandinávskými interiéry. Tento mě oslovil nejvíc a nejvíc se přiblížil mé představě adventně vyzdobeného bytu. I když věnec a hvězdu v okně už máme, stejně by to ještě něco chtělo...

Dost třeba přemýšlím nad tím, jak bude vypadat naše letošní vánoční tabule. Poprvé v životě totiž nebudu štědrovečerní večeři konzumovat u rodičů, z čehož jsem trochu nervózní... Snad to spraví šišky.


neděle 26. listopadu 2017

DIY adventní věnec, kterej letos stíhám!

Protože jsem lůzr, adventní výzdobu vytvářím každý rok nejdřív na druhou adventní neděli. Letos se ale stal zázrak a já mám doma věnec dokonce už týden předem! Není to ale pochopitelně jen tak. V pátek jsem se v Brně zúčastnila hrozně prima přátelského workshopu na výrobu adventních věnců, který pořádala šikovná květinářka Dominika, alias Za kapradím. Konečně jsem se naučila, jak se ty věnce správně dělaj - a to vše za přítomnosti svařáku, báboviček a dokonce i polívky z červené čočky. To chceš!

Dopadlo to takto:


LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...